15. 12. 2015

Spartathlon: Close to the Edge


HC iTB dobývá Prahu od Úval ...
Jedna moje oblíbená písnička od YES - je to spíše rocková suita - se jmenuje Close to the Edge. Texty YES jsou plné jinotajů a básnických obratů, kterým moc nerozumím, tenhle název je zcela výmluvný; celá deska se pohybuje tak trochu na hraně. Když ji vydávali, tak si nebyli jistí, jestli zaplněné stadiony přijmou 18i minutovou skladbu plnou nepravidelných rytmů, změny tempa, nečekané harmonie, zvuky a bizardní melodie. Smysl toho všeho pochopíte, až když uslyšíte skladbu celou. Podobně se i náš život skládá z drobných událostí a zážitků, jejichž smysl pochopíme zpravidla až po mnoha letech. A s ultraběháním je to jakbysmet: každý trénink, každý běh je tak trochu zbytečný, ale přitom zásadně důležitý. A spousta pravidelných běhů nás pak dostane někam, kde bychom to vůbec nečekali. Před 5-i roky jsem s běháním začínal na prvních pokusech, pak bylo prvních 20km, prvních 30km mezi Trojou a Husincem, po té maratony, no a od loňského roku zkouším ultra. Pár měsíců je mi jasné, že se nezadržitelně blížím k závodu, kterým se dostanu blízko k "hraně", na hranici svých možností ... a v mých představách se mi jako hraniční závod před časem usadil Spartathlon.


Jakousi zmínku o Spartathlonu jsem poprvé zaznamenal letos v červenci od H12, který v Úvalech zmínil, že bych se tam měl přihlásit, protože mi zdejší trať podle jeho statistických odhadů bude určitě vyhovovat. Beru podobné návrhy s velkou s rezervou, koneckonců, jakým jiným způsobem by si měli kamarádi běžci u piva trochu pošimrat ego, že? Můžeme si navzájem pochválit účes, boty, barvu nehtů na nohách, pěkný puchýř na patě, ale to není ono. Lepší je někomu navrtat do hlavy nějakou pořádnou šílenost! A to Honza umí nejlíp ze všech. Tehdy jsem nevěděl o Spartathlonu vůbec nic, takže další superlativy, že je tam horko, dusno, ale taky v horách dost zima; přišlo mi to víc legrační, než aby se mě to jakkoliv týkalo. Sranda mě ovšem brzy přešla ...

Střih ... září.

Koncem září jsme s Tomášem, Janou a Pavlem v Dánsku a nemohu si nevšimnout, že spousta dánských běžců nosí bundy Danish Spartathlon Team, mnozí z nich závod v minulosti dokončili. Na vlastní oči jsme viděli Kim Hansena (vítěz Ostrova Matek 2014), který byl o 14 dní později "u paty" třetí! To už jsem Spartathlon pochopitelně na webu sledoval online přes noc, netrpělivě mačkal F5, v sobotu fandil Radkovi, Ondrovi a Martinovi ... myšlenka na účast začala být po splnění limitu sžíravá a obtížnější než ten nejobtížnější hmyz.

Spartathlon kromě "prostého" uběhnutí 246km obnáší spoustu dalších organizačních překážek, z nichž některé se dají stěží ovlivnit, jiné jsou s trochou štěstí řešitelné. Náklady sice nejsou likvidační, z rodinného napnutého rozpočtu pro 6 lidí si ale těžko bez "ztráty morální kytičky" můžu vyjmout 450 EUR + peníze na letenku, a pak si sám spokojeně odletět na týden k moři. Asi bych se ani nemusel vracet, taky by podobný přístup byla špatná "karma" už od začátku. Rozhodnu se tedy, že "Spartathlon" ANO, ale musím do května sehnat prostředky na startovné z úplně jiných zdrojů než pracovních, nejlépe souvisejících přímo s během.

Střih ... druhý prosincový týden. 

V pondělí konečně dodělávám jakousi stručnou self-prezentaci (fuj!), kterou posílám s průvodním textem na dvě korporace. Do dvou dnů mi přichází negativní odpověď, kde hlavně ta věta o věku podporovaných sportovců mi zněla v uších dost nelibě, ale co nadělám. Ještě týž den - jak už to v životě chodí - jedna zpráva dobrá (hurá, prvních 100 EUR od mámy k Vánocům) a zároveň špatná (dle vydaných propozic startovné není příští rok 450, ale 520 EUR). Takže jsem vlastně na začátku.


Ve čtvrtek přichází nejprve ráno velmi silná rýma, večer pak dlouho očekávaný mikulášský večírek iTB. S rýmičkou začínám velmi opatrně. Po zázvorovém čaji, který mi doporučil Bubo (dávám si ho bez půllitru doporučované vodky) a dvojce červeného jsem vlastně už jednou nohou na odchodu, když se přistihnu, jak "náhodou" trávím s chlapci delší dobu u slivovice na baru. Chutná mi a kupodivu i rýmička jako kdyby se lekla a dělá, že je na ústupu. Pak se ale věci zaškobrtnou a začínají dostávat nečekaný spád. Nejdřív si mě k sobě volá Digi, pak cosi říká Tomáš, ale nedokážu se úplně soustředit, pak mi PvS předává šátek s originálním emblémem T-Birda bojujícího na trati Spartathlonu. Krásný, moc děkuju! Bráním se, že podle dohody přece slavíme jenom kulatiny a ty jsem měl vloni ... trochu se mi motá hlava, a rozptyluje mě, jak se na mě všichni dívají, jako kdyby pořád na něco čekali ... tak se soustředím, co vlastně Tomáš říká a ten mluví o tom, že se přátelé z iThinkBeer.com složili na kilometry (nejdřív prý bylo na 137km, teď už na 172km anebo dál) ... V tu chvíli se mi zastavuje tep, zmocňuje se mě panika, chci utéct, anebo stéct po zdi, o kterou se opírám, cosi blekotám, děkuju, pak přiletí a mluví na mě Sára, zatahuju slzu. Jo aha, ještě mám v ruce modré desky, a tam jsou fakt peníze na startovné!? To se smí?? No to je krásný, že to nejde popsat, je to vůbec možný, takového štěstí? Za žádných okolností si netroufám se podívat do obálky, protože vím, že bych brečel, a to přece nemůžu, to kluci nedělaj, jak by to vypadalo ... Zbytek večera pokračuje, následují další slivovice, piva, změna lokálu a ze "snu" se proberu až doma, kde se mi vše v tichu rozleží ... strašně dlouho, desítky minut pak hlasitě a intenzivně brečím, až nakonec vyčerpáním a dojetím usnu.

Close to the Edge

Přátelé, udělali jste pro mě Věc velkou a nevídanou, takže já se teď budu snažit, aby i vám všem tenhle Dar přinesl radost a společně jsme si s ním užili hodně hezkého a dobrého. Spartathlon se běží 30.9.2016 v 5:00, s takovým týmem v zádech budu mít na startu mentální náskok 2 maratonů. Udělám pro "patu" maximum, i když počítejme předem s tím, že to bude na hraně. Musím toho ještě hodně naběhat a doufat, že tělo objemy vydrží. Taky se musím připravit teoreticky, sbírat informace, aby mě v náročných podmínkách nic moc nepřekvapilo. Bez podpory doma se taky neobejdu a vše pak musí v den D do sebe zaklapnout. Něčemu se dá jít naproti, někde se dá improvizovat, stejně spoustu věcí člověk neovlivní. To je jasné z výsledků, kdy závod dokončí méně než 50% startujících prošlých přísnými kritérii. Možná poběžíme společně s H12, pointu své úvalské agitace prozradil až o několik měsíců později. Jo a abych nezapomněl, taky musím zvládnout se z toho nepo*rat, běháme přece pro radost!

Jak tohle uzavřít? Nevím, jsme na začátku. Můžu říct třeba něco "moudrého": že ultra je běh na dlouhou trať, každý běh je stejně zbytečný jako důležitý a konzistence je až na prvním místě :-) Mimochodem, pořád to zní lépe než: míč je kulatý, fotbal nemá logiku, brankář byl na místě ...

Moc všem děkuju, děkuju Tomášovi (který vše za mými zády dal dohromady), vážím si vás, vaší důvěry a podpory, příští rok to bude pravé Close to the Edge!  ... no a pak už budeme všichni myslet na pivo :-)




Za fotky z večírku použité bez svolení děkuju Digimu :-)

YES: Close to the Edge (Queen's Park Ranger's stadium, 1975) ... :-) 



22 komentářů:

  1. je mi ctí se na tom troškou podílet a líto, že jsem to předání neviděla naživo, neb mě práce odvelela z besídky tak daleko ..... už se těším, jak tě budeme sledovat online :-) Spartathlonu zdar!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju, odhodlání je, uvidíme, co se povede :-) Po Novém roce vymyslíme další promítání sekce dánského filmu :-) Moc se na to těším!

      Vymazat
  2. :).. v duchu sportovnich odpovedi bych rekl.. "Tak urcite...:)"
    Udelam, co pujde, abychom se spolu uvideli nejen na startu...
    Uzivej si toho. Je to skvely, jak jedes, vsichni ti fandime!
    12:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S náma dvěma to bude největší běžecký mejdan, jaký kdy Spartathlon zažil, o tom není pochyb! :-)))) Držím Ti palce a věřím, že si to pořádně užijeme. A moc dík za vše.

      Vymazat
  3. Je radost podporovat talent a navíc kamaráda!
    My ostatní na to pivo teda budeme myslet klidně i před akcí - vlastně furt. :)
    Jo a které ty korporátní značky co nepoznají talent, že si do budoucna nemám kupovat?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já to s tím pivem tak nemyslel, nebylo by dobré náhle měnit stravovací zvyky budované po léta :-) K těm firmám: v jedné jsem spoléhal na řecké vedení a druhá prodává sportovní hadry ... ale nic ve zlém, odpověděli velmi rychle a velmi slušně. I to se cení :-) Moc dík, těším se v pátek!

      Vymazat
  4. Tomáš má pravdu, když se na tebe vys*rou korporátní značky, tak kamarádi určitě ne!! Myslím si, že to není jen můj pocit, ale jsem rád, že jsi dárek k narozkám přijal, i když jsi ho odbrečel.Teď jen aby vydrželo tělo zdravé a duch pozitivní. My všichni ti budeme držet pěsti. Vím, že budeš bojovat se vším, co ti život v následujících měsících přinese, abys byl co nejlépe připraven na den D. Tak že: „Hodně štěstí Peťo!“

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Péťo, jak píšu, tak nejtěžší je na tom všem najít tu rovnováhu. Vědět kdy si ubrat a kdy je možné si přidat, a být si jistý. Něco podobného dělám v životě poprvé a velmi pravděpodobně taky naposled, navíc jsem samouk, tak je riziko chyb docela velké. Ale věřím, že to zvládnu :-) Děkuju, budeme mít šanci to probrat kolem POPu ... :-)

      Vymazat
  5. A mne se tentokrat nic nedoneslo... tak nebud ostuda a pripoj se k vetsine itb, ktera u nas pred velkymi zavody ladi formu. Vyvez holky do hor, at spolu pozdvihnem dzban a at ti muzu taky prispet na par kilometru!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vždyť já bych moc rád přijel, ale teď zrovna máme děti 17-15-11-6 ... co s takovou smečkou můžeš dělat? Dohromady nemůžeš na tůry, na hřiště je to taky nebaví :-) Vidím to spíš na léto, až budou holky na táboře a my budeme mít s Radkou volno :-) Už se těším!

      Vymazat
    2. Ze by treba ty 17-15 hlidaly nase 2-2? No nejak si to doma pores a doufam, ze vam to vyjde :-).

      Vymazat
    3. Se smečkou můžeš cokoliv! Do "našeho" apartmánu se vejdete a je třeba připomenout, že v N. mají kromě hor i parádní koupaliště! ;-)

      Vymazat
  6. Když už jsi vytáhl tu sportovní-fotbalovou terminologii, tak bych ještě doplnil: Šli jste prostě tomu štěstíčku naproti...:-) a jste tam a věřím, že oba dokončíte! Držím palce v přípravě!
    R.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vidíš, tak na tuhle frázičku o štěstíčku jsem úplně zapomněl. Ta se taky povedla :-) Děkuju :-)

      Vymazat
  7. Hele, trochu si počapkovsku zaskotačíš na silnici s dalšími internacionály, ohlídáš si, aby nedošlo k situaci nedáš-dostaneš a bude to doma :-D. Byl to krásný zážitek, konečně začínám skutečně dospívat do onoho "lepší je dávat než dostávat", takže díky, že ses nechal obdarovat a bratru v boji Okroutovi, že to takhle krásně celý sfaukal ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Parádní frázičky, napočítal jsem 4x a i tak lze kontext pochopit, jseš prostě Rowlingová-Němcová. Kdybychom měli hrát na asociace, tak první co mě napadlo, že bychom ještě měli na startu zazpívat internacionálu ("dejme se na pochod") ... :-)

      Vymazat
    2. Jestli by to neměl být spíš Pochod imperiální pěchoty?! :-D

      Vymazat
  8. Tady mají všichni takový talent na psaní a z každého padají metafory, jinotaje a spisovatelské perly, že se úplně bojím otevřít pusu a vypustit z ní něco tak obyčejného, že moc držím palce a budu z povzdálí napjatě sledovat tvůj boj :) Ale je to tak. Prostě držím palce! Liška

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, dám si tentokrát na mobilu pozor, abych Ti nevolal ... na neplánovaný noční rozhovor s liškou v jutské pustině nezapomenu :-)

      Vymazat
  9. Mrzí mne že jsem celou tu emoční scénku nestihl naživo, ale i tak si z mikulášské odnáším, kromě zvýšené hladiny alkoholdehydrogenázy velký dojem z nevšední sounáležitosti klubu ITB. Až se mi nechce věřit že ještě před 3 lety tento spolek neexistoval a dnes mám dojem že existuje snad od nepaměti. Tak ať Ti to vše v D Day do sebe zaklapne!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsi řekl velmi výstižně a hezky, sounáležitost je skutečně výjimečná a naše hospody působí jak nějaký rozpustilý třídní sraz. Zatímco ty ale patříš mezi spoluzakladatele iTB, já se vetřel sotva před 2 roky, vlastně na 0. POPu, nostalgicky vzpomínám, jak mi pan Veverka dělal ten den šoféra ... dík, těším se na POP2 :-)

      Vymazat
    2. Kdepak já jsem taky iTB naplavenina. A šoféra panu reprezentantovi opět rád udělám..

      Vymazat