24. 7. 2016

Šachy a mouchy (12-hodinovka v Prambachkirchenu)

Před 14 dny jsem se přihlásil na 12-hodinovku do Prambachkirchenu, vesnice vzdálené asi 35km od Linze. Chtěl jsem tím zabít dvě mouchy jednou ranou: udělat si generálku na zářijový vrchol sezony a taky zkusit překonat svůj loňský osobák, prostě si zazávodit. A také se dostatečně oddělat, aby mě příští týden nemrzelo, že neběžím svou oblíbenou 24h na Kladně. Mise to byla nakonec důležitější, než jsem si původně myslel, a to přesto, že byla úspěšná jen na půl.

Moucha domácí
Celý týden jsem nestíhal vůbec nic, balit jsem se začal až v pátek 30 minut před odjezdem, je s podivem, že jsem vůbec na nic důležitého nezapomněl. Ve 21:00 přijíždím ke škole, kde je prezentace a v tělocvičně ubytování, vyfasuju žíněnku, dám si plzeň a Stilnox a jdu hned spát. Nejde to tak snadno, protože je všude plno much, lezou po mne, mám pocit, že to otravné bzučení a lechtání po celém těle nevydržím. Stilnox je ale nejlepší kamarád, co garantuje kvalitních 8 hodin spánku. Ještě že mi ho doktorka d-runnerka předepsala. Je to pro mne důležitá zkouška, zda s ním můžu počítat i před Spartathlonem, protože z UB jsem si přivezl nečekanou zkušenost s insomnií a nechci nic ponechat náhodě. Usnu bez problémů, moucha v nose, v uchu, v oku ... mouchy snězte si mne!

Závod ráno rozbíhám jak utržený ze řetězu, nevím na co jsem myslel, ale takhle jsem ještě nic nepřepálil. Na 21M průměrné tempo 4:42, maraton za 3:32, a to i s 3 zastávkami na ošetřovně. S chodidly mám problém od Balatonu, po puchýřích se mi udělaly otlaky a pravděpodobně taky propadla klenba, asi je jedno spojené s tím druhým. Zase už mě ale moc netahá hamstring, což je fajn. Na ošetřovně trochu vázla komunikace: poprvé jsem přiběhl abych chlapcům řekl, co potřebuji s tím, že jim dám 2 kolečka na přípravu. Hošani byli po čtvrthodině sice připravení, ale nůžkami a leukoplastí mne moc neuspokojili, chtěl jsem něco na otlak či puchýře. Na potřetí jsem jim tedy přinesl svou náplast na puchýře, aby mohli čarovat s tou svou leukoplastí; nohu mi utáhli tak silně, že mě pak spíš bolel nárt, než otlak, ale bylo to dobré.

Příručka nejen pro šachisty
V první polovině držím v horku průměrné tempo kolem 5:05, na 70.km jsem po 6i hodinách. Kromě bolesti na chodidle, která z nějakého důvodu ustupuje, se mi ale nad kotníky dělají puchýře. HOKA se možná prošlápla a noha se sesunula níž. Anebo se mi propadla klenba, nezbývá mi, než se přezout do starých ne moc funkčních růžovek (Energy Boost), ve kterých jsem chtěl odjet po závodě domů.

Ráno bylo horko a dusno, teprve kolem 10. hodiny vychází slunce a začíná tropická příprava na Řecko; asfalt je rozpálený, sluncem rozehřáté domy horko umocňují, po poledni je jen několik metrů, kde se dá před úporným sluncem schovat. Na tohle jsem čekal, proto tu jsem! Bohužel vnímám, že něco není v pořádku, jsem totiž pěkně dehydrovaný. Na Balatonu jsem se přepil, tady jsem se nesmyslně dopustil opačné chyby, a bohužel na to přišel příliš pozdě. Přepálený začátek by v důsledku nevadil, zvolnit na pár desítek minut tempo a vydechnout by možné bylo, v důsledku se ztratí maximálně pár stovek metrů, rezerva byla navíc obrovská. Ovšem pít první šest hodin 0.5l-1.0 l/hod. je zoufale málo, přitom to moc dobře vím a mám to vyzkoušené, potřebuji skoro dvojnásobek. Když jsem šel v polovině závodu na malou, dostal do břicha křeč a nic ze mne nešlo, dostal jsem strach a myšlenky na osobák šly pochopitelně stranou.

Roztomilá, byť trochu
strašidelná trofej :-)
V dětství jsem hrával šachy a ty mají s ultra leccos společného. Základem je správná strategie a pak dobrá taktika. Obojí se během partie mění v závislosti na vývoji situace, a přesně tak jsem uvažoval. Strategie byla jasná: zavodnit se. Taktika pak co nejmíň se potit, dostat do sebe tolik tekutin, co žaludek zvládne, a čekat, co ze mne "vyleze". Víc než dvě hodiny jsem jenom chodil, zvládnul do sebe dostat skoro 3 litry, žaludek tlačil, měl s tím problém, ale nakonec se dílo podařilo a vše vrátilo zpět do původních pořádků. Průměrné tempo mezitím pochopitelně kleslo až někam na 5:55.

Závod byl slušně obsazený, kromě Rainera Leyendeckera (mj. vítěz MS100km ve Winshotenu 2011 v kategorii M55) běželo několik běžců se zkušenostmi z Ultrabalathonu či Spartathlonu. Po 9 hodinách jsem se podíval u časomíry na pořadí a zjistil jsem, že jsem těsně čtvrtý, docela mě to nakoplo a zase jsem začal trochu běhat, nakonec jsem si poslední hodinu docela zazávodil a 4. místo celkově těsně udržel.

Předvedl jsem úlet se vším všudy, protože jít do ultra závodu bez jasně promyšleného plánu jen tak si zaběhat, to je samozřejmě hloupost ... Shrnuto podtrženo: výsledek nic moc, zkušenost obrovská, spokojenost 50%. Je to dobře a beru to reálně, tak jak to je: po euforii z minulých týdnů jsem se vrátil zpátky nohama na zem a mám 10 týdnů na to, abych se dal dohromady.

Závod moc doporučuji, výborná a rodinná organizace místního běžeckého klubu, hezká trať, skvělé občerstvení i služby okolo, příjemná atmosféra, nižší startovné, absolutně není co vytknout.

Prambachkirchen 12 h Benefizlauf, 4. místo z 38 startujících, 3. místo v kategorii M40, celkem: 114.322 km

Odkaz na stránky závodu Prambachkirchen 12 h Benefizlauf (23.7.2016)

11 komentářů:

  1. Gratuluji Peťo, parádní výsledek i když to není osobák, tak je to stále super výkon. Pěkná trofej - Addamsova rodina :-D Škoda že ti nedali kus nohy, mohl to být originální přírůstek do Valek family :-D Držím pěsti do dalších týdnů přípravy!1bubo

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No vidíš, to už je dávno :-) Když se na to podívám, tak to trochu připomíná ... moc dík, tb

      Vymazat
  2. :) uff .. ta trofej vypada hodne drsne!!:)
    Trenink a priprava podle vseho velmi kvalitni -- To v Recku jiste dobre zurocis!
    No tipoval jsem te puvodne asi na 130 km, ale chapu, horko je horko...
    Tvoje drsne treninkove metody me desi -- libilo by se mi take behat rychleji:), ale obavam se, ze ani z poloviny tomu nejsem schopen dat tolik usili a takovy rad!
    Obdiv! A at to beha! 12:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dík! Ten závod je opravdu moc milej, klidně bych tam jel i na 6hodinovku, spojit to s nějakou hospodou večer (je tam jen jedna), vyspat se v tělocvičně a druhý den si dát 40x okoloběh Prambachkirchenu :-) ... jo a největší systematik na světě jsi Ty, to víme všichni. Hodně štěstí na Echappee Belle! tb

      Vymazat
  3. Ty máš Peťo neuvěřitelnou schopnost vybírat takové zapadlé obskurní závody o kterých nikdy nikdo neslyšel. Tvoje schopnost dlouhodobé přípravy budí tedy velký obdiv. A ta trofej, zřejmě místní umělec, odlitek ruky pravěkého Homo prembachkirchensis. Gratuluju, Stinox rád předepíšu :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, tyhle regionální závody mívají skvělou atmosféru a jsou perfektně zorganizované a taky dost slušně obsazené (třeba když je pořádá klub běžců, tady to byl 2. ročník). Někdy se jim povede trefit do kalendáře tak, že přijede hodně běžců přípravit se na důležitou akci a tak tomu bylo i tady. Jinak ale dlouhodobá příprava je těžká, začínat s ní a zvykat si na ní ve středním věku je složité, ale ta odlitá pravěká ruka ... no prostě je to pak nevšední zážitek, na který se nezapomíná ... :-) Těším se na únik ze všední reality střední Evropy a na Tvoje vyprávění o dálném východě!! Taky Ti přeju, ať jsi po tréninkovém výpadku rychle zpátky v běžecké formě ... tb

      Vymazat
  4. S tou nohou, jak píše Bubo, mě to taky napadlo :-D Seš neskutečnej řízek, absolutně nechápu, jak to v tom šíleným náporu, co máš teď kolem, můžeš zvládat?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bylo to trochu divoký, jel jsem po závodě ještě domů. Takže to byla 31 hodinová na minutu řízená akce: 114km běh (12h) + 580km auto (8h) + 8h. spaní a 3h. příprava ... spíš se ptám, jak dlouho to ještě můžu zvládat ... tb

      Vymazat
    2. Ať to s tebou proboha hlavně někde definitivně nesekne!!!!

      Vymazat
  5. Obrovská gratulace, pro mne něco nepředstavitelného. Mám radost, že to obrovské úsilí přináší výsledky. Ladění je potřeba jak pro muziku, tak pro sport, takže vím, že na vrchol sezóny naladíš skvost :) Držím palce.
    Ať se daří
    Mm

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :-) no tak dobře, zase jsi mě pobavil, ale zůstávám pevně při zemi. Je to jako v každém jiném oboru, takže čím víc o běhání zjišťuju, tím víc témat a otázníků se přede mnou objevuje ... Takže i to moje "ladění" je jen takové intuitivní, asi jako u žáčka druhého ročníku hudebky ... ale díky, snažím se! :-) tb

      Vymazat